POUŤ K PROZŘETELNOSTI BOŽÍ
Chvála Kristu! K Šenovu mám vřelý vztah. Chodila jsem tam od 6.-9.třídy do ZDŠ a také na náboženství do tzv. staré školy a už v té době na mně kostel působil impozantně. Kvůli přihlášce do náboženství chodila naše maminka „na koberec“ k řediteli školy, ale vždy si stála na svých zásadách. Moje obě děti chodily od 1.-9. třídy také do Šenova a pak chodili do skautu a nyní i mé dvě vnoučata rovněž.
A nyní se dostávám k poděkování za krásné prožití nedělní poutní mše svaté kostela Prozřetelnosti Boží v Šenově. Právem je nazýván „Barokní perlou Slezska“. Velké díky patří P. Petrovi a hlavnímu celebrantovi otci Alešovi za krásné prožití liturgie umocněné zpěvem scholy a nás poutníků za doprovodu varhan. Velké díky vyjadřuji jménem naší malé skupinky poutníků z Horních Bludovic. Příležitostně jezdíme i do Václavovic a jsme rádi, že nás otec Petr tzv. adoptoval, protože v naší milované kapli na Špluchově nejsou nedělní mše svaté.
Na závěr děkuji za krásné společenství a bohaté pohoštění u kostela. Všem organizátorum velké Pán Bůh zaplať.
Marie Knoppová
Věrní spolufarníci, tímto příspěvkem chci poděkovat Boží Prozřetelnosti za včerejší chvíle oslav šenovské pouti. Právě Ta zaštiťuje všechno, co pro nás v tento den bylo připraveno. Služba našich skvělých mladých ministrantů, včetně dívenky Veroniky – tak jak by to dělali od malých dětských let. Bezchybně. Lidový zpěv obohacen zpěvem naší šenovské scholy. Boží slovo k nám, účastníkům bohoslužby, výstižné a procítěné, díky hlavnímu celebrantovi, otci Alešovi, se závěrečným Te Deum. Následně se vytvořilo početné přátelské společenství. Zaplnili jsme prostranství farní zahrady a přilehlých prostor. Tady již chci poděkovat scénaristovi a režiséru, duchovnímu správci šenovské farnosti, otci Petrovi. Vše na výbornou, dokonce i počasí. Nic, jako vždy, neopomenul. Mimo něj nikoho, kteří se na přípravě podíleli, nejmenuji, protože bych mohla na někoho zapomenout. My jsme si v klidu seděli a konzumovali pestrou nabídku občerstvení, kterou pro nás připravila cateringová společnost, ale ti, kteří nás po celou dobu obsluhovali a nám sloužili, jen a jen kmitali. Zase, jako obvykle, ve stejném složení. Těm patří upřímná pochvala a velký dík. Tím, že říkám „jako obvykle“, je pro ně vyznamenání, že to dělají velmi dobře a proto oni kmitají a my jen vychutnáváme vše, co je připraveno. Oni jsou už za ta léta na to zvyklí a dělají to s láskou k nám bratřím a sestrám v Kristu. Měla jsem radost z účastí farníků z Václavovic. Potěšilo mě, když jsem zblízka mohla pozdravit našeho skvělého a mladého varhaníka s rodinkou, Štěpánka. Pro mě je to Štěpánek. Má zlaté rodiče, hudební nadání a vlohy po nich a odborné vedení pro hru na varhany. Jim děkuji zvlášť. Dík i za zajištění cimbálové muziky. Nemám nic negativního. Prostě – mým pohledem – není co vytknout. Píši převážně v jednotném čísle, protože jsem s větší skupinou poutní slavnost neprobírala a nepíši jménem farníků. Pouze s naší skupinou, „dříve narozených“, kteří jsme seděli u stejného stolu, od nich mám svolení vyjádřit jen a jen díky a opět dík. Díky Prozřetelnosti Boží za vše.
Evženie Kotulová
