Historie

znak SkrbenskýchNejstarší kostel v Šenově byl zřejmě postaven již ve 13. století. Šenov období středověku představoval rozsáhlou zemědělskou osadu, která byla centrem nezávislého statku šlechtického rodu Šašků ze Šenova. První písemná zmínka o farnosti v Šenově pochází z roku 1447. Původní katolický kostel nesl patrocinium sv. Mikuláše. V průběhu 16. století až do poloviny 17. století, za Skrbenských z Hříště, sloužil místním evangelíkům k bohoslužbám. Základní kámen k novému zděnému kostelu byl posvěcen 8. listopadu 1764, za faráře Antonína Anselma Anturiho. Kostel byl na rozdíl od původního patrocinia zasvěcen Prozřetelnosti Boží. Náklady na výstavbu kostela hradil Karel František Skrbenský z Hříště, v letech 1720-1768 majitel šenovského panství. Autorem projektu byl patrně stavitel Jakub Pánek.

Vnitřní délka kostela je 28 m a šířka 14 m. Na výzdobě interiéru nově postaveného chrámu se podíleli významní umělci působící v druhé polovině 18. století na severní Moravě a ve Slezsku, sochaři Johann Schubert a Antonín Stanetti a malíř Jan Jablonský. Součástí interiéru jsou, údajně z původního kostela pocházející, intarzované dveře mezi presbytářem a sakristií a obraz Madony s dítětem u křtitelnice. Hodnotnou součástí výzdoby kostela jsou rovněž čtyři kamenné náhrobníky dlouhodobých majitelů Šenova, pánů Skrbenských z Hříště. Původní svatostánek a menza hlavního oltáře jsou dnes ve zpovědní kapli pod věží. V roce 1914, za faráře ThDr. Ondřeje Bieleka, byl totiž mistrem Vilhelmem Drechslerem postaven nový oltář z mramoru.

V roce 2001 byl v přifařených Václavovicích posvěcen kostel sv. Václava.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_V%C3%A1clava_(V%C3%A1clavovice)

Další podrobnější informace o historii farnosti v novějších odborných publikacích:

– Heraldické památky Těšínska, Studie o Těšínsku, Karel Müller, Muzeum Těšínska 2012, ISBN 978-80-86696-30-0

– 250 let kostela Prozřetelnosti Boží v Šenově, David Pindur, Římskokatolická farnost Šenov u Ostravy 2014, ISBN 978-80-260-6733-7

– časopis Těšínsko ročník 58 2015 číslo 1, Zaniklý dřevěný kostel sv. Mikuláše v Šenově v historickém a kulturním kontextu, David Pindur, Muzeum Těšínska, ISSN 0139-7605

– Světla a stíny barokní církve ve Slezsku, Frýdecké arcikněžství v letech 1654-1770, Studie o Těšínsku, David Pindur, Muzeum Těšínska 2015, ISBN 978-80-86696-42-3

– Prozřetelnost Boží, David Pindur, Jindřich Štreit, DHD 2016, ISBN 978-80-270-0295-5

– Památky Těšínského knížectví, Klára Mezihoráková (ed.), Artefactum 2016, ISBN 978-80-86890-93-7

Reportáže v Křesťanském magazínu České televize:

1 – náhrobek Jaroslava Skrbenského († 1603), kazatelna s reliéfem Mojžíše;

2 – náhrobek Jana Skrbenského († 1664), anděl původního svatostánku;

3 – náhrobek Karla Dětřicha Skrbenského († 1692), anděl původního svatostánku;

4 – náhrobek Karla Františka Skrbenského († 1768), prosebná tabulka za ženu Oty Skrbenského, deskový obraz Madony s dítětem, křtitelnice;

5 – socha Júdit, vitráž sv. Václava;

6 – socha Eliáše;

7 – hl. oltářní obraz s tématikou Prozřetelnosti Boží (Mt 6, 19-34),
socha Vzkříšeného, plastika N.S.J., obraz sv. Barbory, retábulum hl. oltáře s plastikami andělů, Boha Otce a Ducha sv.;

8 – socha Daniela, vitráž sv. Tekly;

9 – socha Zuzany, věčné světlo;

10 – hl. oltář s mramorovým svatostánkem a anděly;

11 – obětní stůl s reliéfem Poslední večeře, ambón s reliéfy
evangelistů;

12 – intarzované dveře s postavami církevních otců;

13 – socha sv. Štěpána Uherského;

14 – obraz Karla Velikého, bořícího pohanské modly;

15 – socha sv. Václava;

16 – socha sv. Barbory;

17 – obraz sv. Hedviky;

18 – socha sv. Heleny;

19 – socha Simeona;

20 – obraz Piety;

21 – socha sv. Jana evangelisty;

22 – socha sv. Augustýna;

23 – obraz sv. Jana Nepomuckého;

24 – socha sv. Mikuláše;

25 – obraz sv. Anny;

26 – zpovědní místnost, původní svatostánek s menzou;

27 – oltář s betlémským výjevem;

28 – socha Nejsvětějšího srdce Ježíšova;

29 – socha Neposkvrněného srdce P. Marie;

30 – krucifix;

31 – socha sv. Josefa;

32 – socha sv. Antonína;

33 – obrázek sv. Terezie s Lisieux;

34 – schodiště na kůr k varhanám;

35 – sakristie, v patře depozitář;

36 – “babník”;

37 – zimní kaple, v patře panská oratoř se samostatným vstupem;

Po celém kostele je rozvěšeno 14 zastavení křížové cesty;

Překlad textu z latiny na měděné desce umístěné u křtitelnice:

Čti a truchli, poutníku,

nad nejlepší z paní, nejvznešenější Antonií, rozenou hraběnkou Podstatskou,

svobodnou paní Skrbenskou, za života všemi oblíbenou,

která odešla zasažena ostrým šípem smrti předčasně ze světa

v roce 1773 dne 17. srpna.

Je zde předána prachu, ale nikoli nevděčnému zapomnění.

Neboť  ona věnovala pro blaho svých milých zemřelých každý den mši

jako dobrodinka ode dneška až navěky.

Tato paní ze všech nejzbožnější se výborně starala

když farnost potřebovala místo.

Nechť  ten, kdo žije, dbá o to, aby věčný záměr se splnil.

Pečlivá matka přišla v roce 1731 do rozkvětu života.

Viděla čistotu tří plodů lásky totiž Marie Anny, Karla a Antonia

zvítězila pro svého milovaného Ottu svobodného pana Skrbenského,

hejtmana vévodství těšínského u nižších oblíbeného kvůli laskavosti.

Když spěchá k požehnané věčnosti hořkosti jednotlivců řekla sbohem.

Tak ve slávě na věčnosti žije ctnost po smrti.