SMYSL PRO VÍRU
Smysl pro víru je instinkt, kterým každý a všichni myslí s církví, sdílí jednu víru a jeden cíl. Je tím, co spojuje pastýře a lid, vede je k dialogu založeném na darech a povoláních bytostně důležitých a plodných pro celou církev.
Šest kritérií pro rozlišování smyslu pro víru:
1) účast na životě církve, která není pouhým formálním členstvím, ale především účastí na životě liturgickém, včetně svátostí smíření a eucharistie;
2) naslouchání Božímu slovu, které spočívá více v otevřenosti srdce pro Boží zvěst než ve znalosti detailních odborných otázek;
3) připravenost rozumu, což je apel na přirozenou rovinu našeho lidství, která není s vírou v rozporu;
4) věrnost magistériu (učitelskému úřadu církve);
5) svatost spočívající v pokoře, svobodě a pravé radosti v duši;
6) úsilí o stmelování a prospěch církve.
Z dokumentu mezinárodní teologické komise
