NOVÝ OLTÁŘ
NOVÝ OLTÁŘ
Sestry a bratři. Od léta roku 2018 sloužil v našem farním kostele při novém centrálním uspořádání jako obětní stůl model oltáře z dílny pana Oldřicha Haroka. Neuskutečnila se však proměna do trvanlivého materiálu, jak bylo plánováno a zub času napáchal škody na tomto modelu. Připomínám ideu modelu oltáře: Dvě části, které představovaly Starý a Nový Zákon, spojovala skleněná deska jako křesťanství, které dává tyto dvě části Písma sv. do souvislostí. Rozhodl jsem se neobnovovat tento model ani jej převádět do kamene – zatím jsme ve věci rozhodnutí ohledně uspořádání kostela nepostoupili, především ve smyslu obnovy podlah, které jsou pro pevný kamenný oltář zapotřebí. Poprosil jsem pana Haroka o návrh nového oltáře, který by byl z přenosného, ale zároveň ušlechtilého materiálu a byl by výrazově o něco klidnější svou formou. Shodou okolností se nabízelo využít dřevo poraženého starodávného stromu z katastru Václavovic. Jedná se o lípu, která stála v ulici Lipkův důl. Nový oltář tak bude také spojovat, tentokrát obec Václavovice odkud pochází a desetiletí rostl a obec Šenov, kde bude umístěn a bude sloužit. Farnost Šenov u Ostravy se především skládá z těchto dvou obcí. Píšu především, protože historicky ještě k farnosti přináležely Bartovice. Novodobá praxe ukázala, že Bartovice se přiklání více k svému současnému oficiálnímu souputníkovi – k Radvanicím. To ale neznamená, že nemohou mít jednotliví věřící z Bartovic přesto domovskou farnost v Šenově, stejně tak věřící odkudkoli, třeba z Kaňovic. Oltář vyrobil ve své dílně pan Jiří Štefko právě z Kaňovic, dotvořil jej pak autor návrhu, pan Oldřich Harok ze Šenova. Letošní pouť k Prozřetelnosti Boží je tou nejlepší příležitostí na novém oltáři poprvé sloužit Eucharistii. Chci poděkovat oběma tvůrcům, ale také všem, kteří byli potřební k přesunům tohoto díla, představitelům obce Václavovice a panu Brutowskému, na jehož pozemku strom rostl. V neposlední řadě jsem vděčný dárci, který zaplatil potřebné výdaje, které nebyly malé.
Nový oltář bude při bohoslužbách pokrývat Talit. Talit je židovský modlitební plášť, který má na čtyřech rozích oděvu cicit, tzn. třásně neboli střapce, podle knihy Numeri 15,37-40. Hospodin řekl Mojžíšovi: „Mluv k Izraelcům a řekni jim, aby si po všechna pokolení dělali na okraji svých šatů třásně a nad třásně ať si dávají na okraj svého roucha purpurově fialovou stuhu. Budete mít třásně, abyste si při pohledu na ně připomínali všechna Hospodinova přikázání a plnili je, abyste se neřídili vlastním srdcem a vlastníma očima, jako se jimi řídí smilníci, abyste si připomínali a plnili všechna má přikázání a byli svatými pro svého Boha.“ Židé nosí talit během ranní modlitby, během čtení Tóry a na Den smíření. Límec talitu může být zdoben tzv. atarou, na které bývá nápis s významem: „Požehnaný jsi ty, Pane, náš Bože, král vesmíru, který (jsi) nás posvětil se svými přikázáními a přikázal (jsi) nám, abychom se ovinuli třásněmi.“ Jeden střapec je spleten z jedné dlouhé nitě a tří nití kratších. Tyto nitě jsou prostrčeny otvorem v rohu talitu. Potom se udělá dvojitý uzel a dlouhá nit se obtočí okolo zbývajících sedmkrát, osmkrát, jedenáctkrát a třináctkrát s dvojitým uzlem mezi každým obtočením (celkem tedy 39×). Celkem je na třásni 5 uzlů a společně s počtem 8 nití a číselnou hodnotou slova cicit (600) dává číslo 613, což je celkový počet všech přikázání Hospodina, která mají židé dodržovat. 5 uzlíků na třásni má připomínat pět knih Tóry. 4 třásně člověka obklopují ze čtyř světových stran, aby se Tóra připomínala, ať se žid obrátí kamkoli. 8 nití na třásni má připomínat osm tělesných orgánů, které nejčastěji ponoukají člověka k přestoupení: oko, ucho, ústa, nos, ruka, noha, srdce a pohlavní orgán. Celkový počet 32 nití, z nichž jsou utvořeny třásně umístěné ve čtyřech rozích oděvu, poukazuje na numerickou hodnotu hebrejského slova důstojnost, a tedy na skutečnost, že plnění Tóry zajišťuje člověku ne ledajakou důstojnost, ale důstojnost Boží. 39 obtočení na třásni představuje číselnou hodnotu fráze „Hospodin je jediný.“ Ta je ústředním bodem židovské víry, viz Dt 6,4. Třásně na talitu mají úkol připomínat prioritu, nabádat k prohlubování vztahu s Pánem. Jakmile se stanou jen vnější ozdobou, kterou nosí věřící jen proto, aby je jiní viděli a obdivovali, tím ztratily už třásně svou hodnotu. Je to živá víra, která jim dává smysl. V této souvislosti lze snadno pochopit slova našeho Pána Ježíše Krista, který vytýká právě povrchní rozměr zbožnosti, když říká „Všechny své skutky konají tak, aby je lidé viděli: rozšiřují si modlitební řemínky a prodlužují třásně.“ (Mt 23,5) Talit nosí muži většinou od 13 let tj. od obřadu bar micva. V odpoledních modlitbách ho používá jen ten, kdo vede modlitbu. Tradičně ho nenosí ženy. Je však zmínka již od 3. století, že rabi Jehuda ha-Nasi ho připevnil k oděvu i své ženě. A tak jsou i dnes komunity, kde i ženy nosí talit. Talit se dává zesnulému do rakve. Dnes se používá jako materiál pro výrobu talitu hedvábí, vlna či len. Látka je zdobená černými nebo modrými pruhy, které jsou rovnoběžné se dvěma vzdálenějšími protilehlými stranami talitu. Při oblékání talitu se recituje modlitba Žalmu: „Dobrořeč, má duše, Hospodinu! Hospodine, Bože můj, jsi neskonale velký, oděl ses velebnou důstojností. Halíš se světlem jak pláštěm, rozpínáš nebesa jako stanovou plachtu.“ (Ž 104,1-2). Oltář je symbolem Krista. Talit na oltáři symbolizuje Ježíše, který se modlí.
Petr Okapal, farář
