Drogy – reálné ohrožení našich dětí

Žijeme v oblasti se snadnou dostupností drog. Ohrožena je především mládež a děti. Nepodceňujme toto nebezpečí. Následující článek nám může pomoci rozeznat první signály, že se s našim dítětem v tomto směru něco děje. Může nám také pomoci si uvědomit, v jakém stupni ohroženosti tímto zlem, se naše rodina nachází. V článku najdeme tyto oddíly: Co je to závislost;Typy závislosti; Důvody, proč mladí lidé začínají s drogou; Stádia vedoucí k závislosti.

Co je to závislost

„Závislost je nemocný milostný vztah, který začíná pokaždé, kdy se člověk osobně odevzdá něčemu, co ho omámí, oprostí od reality, nebo dostane do vlivu jakýchkoliv silných psychotropních látek, navozujících změnu nálady.“

Tato definice nám vlastně říká, že drogová závislost je něco jako bezhlavá zamilovanost. A skutečně nám i někteří klienti, kteří přišli do našich center, potvrdili, že jejich zkušenost s drogou, na které se stali závislí (nemluvíme zde o počátečním experimentování), se dá přirovnat jakoby ke svatební noci, nebo prvnímu milostnému zážitku. Jeden z našich klientů to vyjádřil takto:“První dávku jsem si dal, když jsem se vrátil z vězení. V mém bytě bydlel kamarád a vyráběl tam Pervitin. První dávku jsem velmi podcenil, protože sem si myslel, že je to jako marihuana, kterou jsem již kouřil několik let, nebo jiné drogy, které jsem do té doby vyzkoušel a přitom jsem nezískal závislost. Hned však v prvních vteřinách působení této drogy jsem měl najednou pocit, že tato droga je to, na co jsem celý život čekal a že mi změnila povahu. Pocítil jsem velkou zamilovanost. Dalšího půl roku jsem pokračoval v užívání Pervitinu, až najednou mi policie vykopla dveře, všichni mí přátelé mě najednou opustili a já se v brzké době opět ocitl ve vězení. Dalšího půl roku, co jsem byl ve vězení, jsem si každý den říkal, že už do toho znovu nepadnu. Za dalšího půl roku mě propustili, bylo to ve dvanáct hodin a ve tři čtvrtě na jednu jsem v sobě měl již dávku.“

Víme, že člověk, který ztratí hlavu v milostném vztahu, je ochoten změnit svůj životní styl, je ochoten pro něj pracovat bez odpočinku, chodit na místa, na která před tím nechodil, ztratit svobodu a dokonce i život. Stejně tak je to ve vztahu závislí a droga.

Někteří drogově závislí prožívají takové zkušenosti, že si svoji drogu dokonce personifikují.  Komunikují s drogou jako s konkrétní osobou, která radí, řídí jejich kroky, věští budoucnost atd. Závislí to vyjadřují takto: „Dal jsem si tu svoji dávku a teď mi to řeklo: jdi tam a tam, udělej to a to a stane se to a to.“ Oni skutečně jdou a odehraje se to přesně tak, jak to před tím vnímali. Nakolik je to jejich iluze a nakolik je to skutečností nevíme. Častý je také případ společných halucinací, bez slovní komunikace, zvl. při čichání těkavých látek.

Zdá se nám, že tato definice přesně vystihuje celou sílu závislosti. Nevychází ze zdravotnického prostředí, ale ze zkušeností křesťanského centra ve Velké Británii Yelldal Manor, pracujícího v této oblasti již od roku 1973.

Typy závislosti

1. Fyzická závislost – vyvolaná zneužíváním tvz. tvrdé drogy

Příznaky této závislosti se projevují ve chvíli, když závislý nemá přístup ke své dávce. Tehdy se objeví známé abstinenční příznaky (pocení, křeče, zvýšená nervozita, pocit dušení, zvracení, bolesti hlavy, kloubů, kostí, deprese, sebevražedné myšlenky). Tyto potíže mohou odeznít během jednoho týdne a mohli bychom říct, že tento člověk je zdravý. Není to však pravda.

2. Psychická závislost – může být vyvolána pravidelným zneužíváním jakékoliv drogy s psychotropními účinky

Z kazuistik a ze sociologických studií se ukazují dvě věci:

a) Závislost, pro kterou se člověk rozhoduje (oproti pudu sebezáchovy) je již odpovědí na vnitřní nevyrovnanosti člověka, většinou způsobené zraněními z dětství a dospívání.

b) Problém léčby není na prvním místě záležitost fyzické závislosti, ale bytostné touhy být se „svoji drogou“, jak jsme to již ukázali na případě našeho klienta, který po půl roce abstinence ve vězení „do toho znova padl“.

Proto léčba psychické závislosti je velmi zdlouhavá a často neúspěšná záležitost. Zkušenost závislosti je tak silný zážitek pro city a vědomí člověka, že na to není možné nikdy zapomenout. To je pak důvodem některých relapsů i po letech abstinence.

3. Duchovní závislost

Naše zkušenosti ukazují, že se zneužívání drogy může stát jakýmsi pseudonáboženstvím. Téměř všichni závislí, kteří k nám přicházejí, svědčí o svých zkušenostech s duchovním světem. Jejich zkušenosti jsou však vesměs okultní. Objevují se dokonce velmi často úpisy krví s Božím nepřítelem. Tady bychom snad mohli mluvit o závislosti duchovní, projevující se svázaností, nebo i posedlostí.

Důvody, proč mladí lidé začínají s drogou

Kdo užívá drogy?

Může to být kdokoliv. Je zde třeba rozlišit experimentování a zneužívání. Ptáme-li se, co přiměje mladého člověka k tomu, aby zkusil drogy, zjistíme, že největší důvody jsou (mluvíme-li o experimentu) zvědavost, strach z toho abych se neshodil v partě a nebo abych se mohl v partě pochlubit, že mám zkušenost, kterou ostatní nemají. Toto však hned neznamená, že se z experimentátora stane člověk závislý. Naopak se ukazuje, že značnou část experimentátorů drogy zvlášť neosloví.

Proč se tedy někteří lidé rozhodnou pro závislost?

Následující statistiku sestavil mezinárodní program (the Lions International Drug Awareness Program) z přehledu 3500 rodin závislých:

  1. 100 % lidí zneužívající drogy má problémy s komunikací v rodině.
  2. Pro 100 % těchto lidí je experimentování s nabízenou drogou citovým východiskem.
  3. 95 % těchto lidí je inteligentních, ale citově nevyzrálých a snadno ovladatelných.
  4. 95 % trpí pocity méněcennosti a má těžkosti v sebevyjádření.
  5. 95 % připouští, že psychická potřeba drog převládá nad jejich potřebou fyzickou, je to spíše chuť, než hlad.
  6. 75 % neumí komunikovat s otci.
  7. 65 % má otce, který je kvůli zaměstnání mimo domov.
  8. 35 % prožilo zklamání ze svých neúspěchů se ztrátou zaměstnání nebo studia, nebo se nedokázali vyrovnat s plány a představami svých rodičů o jejich životě.

Tato studie jasně ukazuje, že hlavními kořeny závislosti jsou špatná nebo žádná komunikace v rodině a problémy navazující v období sexuálního dospívání.

Stádia vedoucí k závislosti

1. Experimentování

V tomto stádiu člověk zkouší drogy jakoby „jen tak“, přesvědčuje sebe samého i okolí, že drogy jsou vlastně neškodné, něco jako kouření nebo sklenice vína. Tehdy může zjistit, že je příjemné pochlubit se mezi kamarády novými zážitky. Toto stádium může trvat jen několik měsíců, ale i delší dobu. Vše záleží na okolnostech sociálního a rodinného prostředí experimentátora, i na jeho osobnostní struktuře.

Naše zkušenosti ukazují, že v tomto stádiu se může podařit takového člověka „vytáhnout ven“ za několik týdnů. Problémem zůstává špatná informovanost rodičů popř. pedagogů, kteří s těmito mladými lidmi přijdou do styku, aby rozpoznali včas, že se tu objevil tento problém.

2. Zneužívání

Braní drog se stává častější, zvyšuje se tolerance na drogu (uživatel potřebuje větší dávky). V tomto stádiu je stále přesvědčen, že dělá dobře a zbytek společnosti se plete. V tomto období se k němu nachází cesta s nabídkou pomoci velmi těžko. Postupem doby, jak zneužívání drog pokračuje, takový člověk postupně odsunuje stranou své zájmy, ztrácí kvalitní vztahy, rodinu.

3. Závislost

Drogy v tomto stádiu často ztrácí tu původní účinnost. Závislý však musí pokračovat v braní drog, chce-li se vyhnout psychickým a fyzickým nepříjemnostem po odeznění účinku. Přesto je často závislý věrný své iluzi, že mu drogy mohou přinést blažené časy.

Drogově závislý žije v neustálém kolotoči. Pokud nedostává drogy na předpis, je nucen si je jakýmkoliv způsobem opatřit. Již dávno změnil životní hodnoty, ztratil všechny hezké a kvalitní vztahy a vytvořil si zcela odlišný živostí styl. V některých situacích je však zoufale sám. V takové chvíli může začít hledat pomoc, kdekoliv se mu naskytne a je ochoten podstoupit detoxikaci a přijmout naději na změnu v jeho životě

Vypracoval P. Jaromír Smejkal, Jindřich Vobořil, Ing. Radovan Voříšek