Římskokatolická církev

Pouť rodin je tradiční akce, která se koná na mnoha místech naší vlasti. Je podporou instituce rodiny, rodinného života a základních rodinných hodnot prostřednictvím společných zážitků při doprovodných programech. Má být místem setkávání různých generací v rodině – dětí a mládeže, rodičů a prarodičů. Jedním z míst konání této akce je poutní místo Panny Marie Pomocné – Mariahilf u Zlatých Hor. Právě tam připravila na sobotu 13. května Římskokatolická farnost Šenov u Ostravy spolu s místní pobočkou KDU-ČSL jednodenní zájezd.

První zastávkou byla Opava s komentovanou prohlídkou konkatedrály Nanebevzetí Panny Marie. Mnozí z účastníků slyšeli pojem konkatedrála poprvé a dozvěděli se, že se jedná o kostel, který požívá stejnou vážnost a stejná privilegia jako katedrála, má ale nižší prioritu. Katedrála je hlavním kostelem diecéze (v případě ostravsko-opavské diecéze je to katedrála Božského Spasitele v Ostravě), konkatedrála ji doplňuje. Opavská konkatedrála je nádherný mohutný trojlodní chrám se dvěma věžemi vybudovaný ve 14. století v gotickém slohu na místě starší románské stavby z počátku 13. století. Od roku 1996 je druhým sídelním kostelem ostravsko-opavského biskupa.

Po chutném obědě v hotelu Praděd ve Zlatých Horách následovaly stěžejní chvíle sobotního zájezdu – diecézní pouť rodin s mší svatou, celebrovanou biskupem Martinem Davidem. Poutní místo Panny Marie Pomocné – Mariahilf má velmi pohnutou, místy krutou historii. První zázrak, který se udál na tomto místě, se datuje do doby třicetileté války, první poutníci začali přicházet v roce 1718 k obrazu Panny Marie. Během deseti let zde byla postavena kaple, která nestačila přívalu poutníků, a tak v roce 1841 byl dokončen a vysvěcen kostel. Před druhou světovou válkou se počet poutníků každoročně odhadoval na 80 až 100 tisíc. Ale období vlády KSČ od padesátých let až do konce let sedmdesátých znamenaly pro poutní místo zničující boj končící totální zkázou tohoto místa. Od počátečního zákazu poutí po úplné zbourání a rozmetání všeho, co bylo s ohromným úsilím, nadšením a láskou po dlouhá desetiletí vytvořeno. Zbyly jen zmar, křoviny a kopřivy. Po roce 1989 se neuvěřitelné postupně stávalo skutkem. Historie obnovy poutního místa Panny Marie Pomocné je dlouhá a nelehká. A výsledek je ohromující: V únoru 1993 bylo vydáno stavební povolení na vybudování celého poutního areálu, dne 23. září 1995 dokončený poutní kostel posvětil olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

Po mši na tomto památném místě zakončila sobotní putování zastávka v obci Píšť. Historickou dominantou obce je kostel svatého Vavřince z roku 1743. Účastníci se zde setkali s panem farářem Mgr. Petrem Černotou při mariánské pobožnosti. Kromě krásného chrámu je k obdivování keramická křížová cesta a keramický obraz Poslední večeře Páně v chrámové zahradě. Další pozoruhodností jsou parkové sluneční hodiny nedaleko kostela. Jsou to největší sluneční hodiny parkového provedení v Evropě.

Obec Píšť byla tečkou za krásným dnem. Za něj patří dík panu faráři Okapalovi, který připravil program, manželům Spratkovým za výbornou organizaci, panu řidiči Holubovi, který všechny bezpečně dopravil podle itineráře a také všem ženám a mužům, kteří se starali o přísun dobrot v pevném i tekutém skupenství během cesty.

Příští rok je v plánu výlet na Svatý Hostýn. Těšme se už teď na vysokou koncentraci víry, lásky, radosti a krásy.

Jarmila Fořtová