Římskokatolická církev

farnost Šenov u Ostravy
FARNÍ RANDE

FARNÍ RANDE

Eva Henychová je charismatickou osobností, která oslovuje řadu lidí nejen jejím nádherným zpěvem s kouzelnými tóny kytary, ale také velkým citem a vírou. Skládá k těmto písním vlastní texty i hudbu. Do textů vkládá slova o Bohu, lásce, dobru a také se inspiruje životními příběhy. Vydala celkem čtyři alba „Svítání“ (1996), „Za stěnou z papíru“ (2000), „Všechno je jinak“ (2004) a „Sinaj“ (2010). Pro koncerty vyhledává menší prostory. Patří mezi ně čajovny, kluby, ale také hrady, zámky, kaple a kostely. Není divu, protože je silně věřící. Vystupuje po celé ČR, ale také v zahraničí. Mezi země, kde uskutečnila své koncerty, patří Ukrajina, Bosna a Hercegovina, Moldavsko, Rumunsko, Chorvatsko, Polsko, Rakousko a Španělsko. Koncerty podnikla také ve věznicích. Bylo jich více než 50. Ráda hraje také na benefičních koncertech v hospicích, psychiatrických léčebnách i domovech důchodců.

I když je tato žena vážně nemocná, přesto dokáže dělat lidem radost, dobré skutky a jít dál životem. Je příkladem pro ostatní zpěváky – celebrity, že i člověk, který má hendikep, dokáže benefičními koncerty podporovat dobré dílo a pomoc potřebným. Tato žena je příkladem toho, že to jde, jen se musí chtít. Této talentované ženě přeji hodně štěstí nejen v životě, ale hlavně při další její tvůrčí práci. Myslím si, že její hudba i texty budou přitahovat stále více diváků. Více se o této osobě dozvíte na jejích webových stránkách: www.evahenychova.cz

Rozhovor s Evou Henychovou

Jak jste se dostala k tomu, že jste začala zpívat?

Zpívám od dětství, začala jsem s maminkou, která pochází ze Slovácka a byla mou první „učitelkou“ zpěvu.

O čem zpíváte nejraději?

Zpívám o všem, co přináší život, o Bohu, o tom, jaká jsem a jak vidím svět. O všem zpívám moc ráda.

Kde hledáte inspiraci?

Inspiraci mi přináší život, hlavně zajímavé příběhy zajímavých lidí.

Jaké byly Vaše začátky?

Začalo to na Portě v roce 1991, kde jsem jako ještě 16tiletá vyhrála interpretační soutěž a tím se spustila má hudební dráha. Po maturitě na gymnáziu jsem studovala na Konzervatoři Jaroslava Ježka, kam mě přijali na dva obory – kytara a zpěv.

Máte nějakou příjemnou vzpomínku z Vašich koncertů?

Třeba z jedné věznice, kde mi před koncertem plivali na auto a pokřikovali a po koncertě už jen v naprostém klidu mávali a psali dopisy.

Byla jste vážněji nemocná?

V mých 18ti letech mi diagnostikovali roztroušenou sklerózu. Řekli mi, že bych neměla mít děti. Přijala jsem to jako úkol, který je mi darem, jak o tom zpívám v písni Štěstí. Od začátku jsem věděla, že neexistuje žádný lék, takže jsem se snažila sama, jak to šlo, plavala jsem a cvičila, hlavně jsem se ale modlila. Nemoc jsem se učila brát jako dárek od Boha, který ví, co a proč to dělá a mou povinností je to přijmout. Od chvíle, kdy se tak stalo, jsem začala být šťastná. Objevila jsem léčebnou sílu hluboké kontemplativní modlitby, meditace. V 19ti letech jsem se nechala pokřtít a na 12 let se nemoc zcela zastavila. V roce 2006 mi náhle zemřela máma a nemoc se opět spustila. Začala jsem znovu hledat, rozvzpomínat se na své začátky s nemocí a poznala jsem jednoho doktora, jmenuje se Vladimír Vogeltanz, on mi dal nahlédnout do tajemství etikoterapie. Pochopila jsem, že velkou část svého problému si způsobuju sama. Musím se vypořádat s matčinou smrtí hlavně odpuštěním. Je potřeba jí odpustit vše, co bych jí možná měla za zlé a především pak i její náhlý odchod bez jakéhokoli upozornění.

Jaký máte pohled na zdravotně hendikepované lidi?

Jsou to ti, kteří svou existencí poukazují na existenci Boží, dávají nám možnost podívat se na sebe trochu z výšky a kriticky. Poukazují na pravé hodnoty života, jeho smysl a naplnění, jsou darem, stejně jako i nemoc je darem.

Myslíte si, že neziskové organizace, občanská sdružení a ostatní služby těmto lidem pomáhají?

Nepochybuji, že ano. Je to odvrácená tvář světa. Stále se jen dovídáme o neštěstí a katastrofách a přitom najdeme tolik dobrých lidí a organizací, které životy zachraňují.

Jaký máte důvod k tomu, že zpíváte na různých benefičních koncertech?

Zpívám a hraju, protože mě to baví a pokud má koncert ještě i další, hlubší rozměr, kupříkladu benefice, je i má radost větší.

Co byste si přála změnit u nás v ČR?

Pokud se má něco měnit, tak určitě začít od jednotlivců, na každém z nás je toho hodně ke změně. Když budeme lepšími lidmi, budeme lepším národem i státem.

Jak jste se dostala k víře? V čem Vám pomáhá?

Jsem konvertitka a k víře jsem se dostala díky dobrým lidem, díky mé nemoci a díky intenzivnímu hledání Pravdy.

Co byste poradila lidem, kteří zatím nenalezli vztah k Bohu?

Když bude žák připraven, učitel přijde. Ptej se a hledej, najdeš.

Autorka: Dana Mičolová, www.budupomahat.cz

This site is protected by wp-copyrightpro.com

Přejít k navigační liště