Vinný sklípek Bzenec 18. listopad 2017

22 Lis

Pár zajímavých poznámek z naší farní návštěvy vinného sklípku pana Petra Kunce, který vyrábí víno v bio kvalitě. Více na www.biovinarstvi.cz

Ochutnali jsme těchto osm vzorků vín:

  1. Sylvánské zelené 2011 pozdní sběr, suché
  2. Pinot blanc (rulandské bílé) 2012 pozdní sběr, polosuché
  3. Pinot gris (rulandské šedé) 2012 výběr z hroznů, polosladké
  4. Kerner (vzniklo křížením Trolinského a Ryzlinku rýnského) 2011 pozdní sběr, suché
  5. Ryzlink rýnský 2011 výběr z hroznů, polosladké,
  6. Tramín červený 2011 pozdní sběr, suchý
  7. Rulandské modré 2012 výběr z hroznů Rose, polosuché
  8. Rulandské modré 2011, pozdní sběr, suché

Víno je dobré pít k jídlu. Samo o sobě okyseluje a ne každý to dobře snáší. Naopak při pití k jídlu příznivě ovlivňuje trávení. Červená těžší vína se hodí k červenému masu, sladká vína se hodí ke sladkým pokrmům. Nejstarší pěstovaná odrůda vína je tramín, první odrůda hned po lesní révě. Tramín musí vždy vonět – vůní plané růže a fialek. Pro naše vinaře je nejlepší na výrobu víno suché. Polosuchá vína jsou dosti choulostivá. Pro denní pití vinaři doporučují asi 2,5 dcl denně. V současnosti je větší poptávka po bílém víně, tvoří 90 % produkce, v letech 1998-99 bylo 60 % červeného, v roce 1981 – 80 % červeného, bílého tedy jen 20 %. Bzenecká oblast, i když je dosti severně položená, je pro pěstování vinné révy příznivá. Jako podloží je písečná polopoušť, která dokáže kumulovat teplo, a proto ani v nočních hodinách teplota dramaticky neklesá. Oblast je sice málo zavlažovaná deštěm, ale to vynahrazuje zásoba vody v podzemním jezeře. Vinná réva má až 14 metrové kořeny. Vinař se musí neustále starat o vinici. Jestliže něco malinko zanedbá, je téměř jisté, že celoroční práce přijde nazmar. Na jaře vyrostou dva letorosty, které se zastřihnou na 6-7 oček. Během tří dnů může být přírůstek i 75 cm. Je třeba často vylamovat. Za sezonu réva vytvoří 700 násobek zelené hmoty, z toho asi 500 násobek je potřeba vylámat. Od září je sběr, od prosince stříhání, v březnu začíná vyvazování a vylamování. Ve 3. až 4. roce po výsadbě má réva přívlastkovou zralost. Nejlepší úrody dosahují vinice v 15 letech. V Bzenci je úroda z jednoho keře asi 2,5kg. V Argentině i 40kg. K ošetření vinice proti houbovým onemocněním se používá měď a síra, a to už od dob starého Říma. Měď a síra se používají i v BIO-pěstování, ale v polovičním množství. Místo dalšího chemického ošetření se používají produkty z pomerančové kůry, mateřídoušky, fenyklu, a také prášek do pečiva – v množství 15kg na hektar. Prášek do pečiva se dá použít i proti plísním na rajčatech a okurkách. Po každém dešti je třeba ošetření obnovit. Při BIO pěstování je potřeba více zaměstnanců i více techniky. V ceně vína se to projeví 15 % navýšením. Pokud je cena navýšena více, je to záležitost obchodníků. Vylisovaná šťáva z hroznů se podchladí a přidáním speciálních kvasinek rozkvasí – tak se dá upravovat obsah přírodního cukru. Při výrobě červeného vína se nechá rozkvasit i se slupkami. Samotná vylisovaná šťáva je totiž světlá – i když je z tmavých hroznů. Teprve při procesu kvašení vznikající alkohol uvolňuje červené zbarvení ze slupek.

Podle stupňů cukernatosti (kg cukru na 100 kg hroznů) dělíme víno na:

stolní 11 stupňů přírodní cukernatosti (doslazuje se)

jakostní 15º

kabinet 19º

pozdní sběr 21º

výběr z hroznů 24º

výběr z bobulí 27º

výběr z cibéb 31º

ledové – sběr při alespoň minus 7 stupňů, (vymrzne voda)

slámové – od sběru 3 měsíce leží na slámě a v průvanu (voda se odpaří)

botrytický výběr – hrozny napadené ušlechtilou plísní

barrique – víno zraje v dubových sudech

sur lie – víno ležící na jemných kvasnicích.

Dělení vín dle obsahu cukru:

suché – 4g cukru na litr

polosuché – 4,1 až 12g

polosladké – 12,1 až 45 g

sladké – nad 45g.

Iva Šínová